Je vlhké a chladné počasí, má smysl se starat o Váš dřevěný nástroj ?
Pozoruji tři skupiny lidí kteří:
- Olejují dřevěné dechové nástroje pravidelně, věří ve zpomalení degradace dřeva
- Neolejují z přesvědčení, protože tak mají lepší zvuk
- Neolejují, protože o nástroj obecně nepečují z různých důvodů …
K čemu olejování slouží ?
Při hře na dechový nástroj spolu s energií, kterou dodáváme vyfukovanému vzduchu vydechujeme také aerosol, což je heterogenní směs malých pevných nebo kapalných částic v plynu. Při nádechu 2l vzduchu a zadržení 5ti vteřin obsahuje vydechovaný vzduch 90% depozici aerosolu. V tomto aerosolu se nachází mimo jiné látky: voda, enzymy, minerální látky. Aerosol v nástroji kondenzuje a zmíněné látky reagují se stěnou dřevěného nástroje. Stěna začne podléhat dekompozici např. díky různým houbám. Povrch tak chřadne a postupem času je do sebe schopný rychleji absorbovat více vlhkosti. To má za následek nabývání na objemu, tedy jedena z příčin praskání dřeva.
Pokud se nástroj nachází po většinu času ve velmi suchém prostředí má tendenci se stahovat. Tedy vzniká síla směrem dovnitř. Vezmeme-li v potaz, že se ve stejnou chvíli na nástroj hraje a toto dřevo je schopno absorbovat více vlhkosti, jinými slovy nabývat na objemu. Působí síla ze středu nástroje směrem ven. V tomto případě dochází k působení dvou sil proti sobě a jelikož se nemohou tyto síly uvolnit do prostoru, může dojít k prasknutí.
Rozdílné teploty. Teplo má za následek roztahování dřeva obecně, chlad pak analogicky nutí dřevo se stahovat. Vezmeme-li tedy nástroj do velmi chladného prostředí a začneme na něj hrát, dochází k tomu, že vnější vrstvy nástroje mají tendenci se stahovat a vnitřním působením dodávaného teplého a vlhkého vzduchu roztahovat.
Při součtu obou působení, rozdílem vlhkosti a teplot zvyšujeme pravděpodobnost prasknutí především vrchního dílu dřevěného nástroje, neboť zde dochází k soustavnému vzniku a uvolňování zmíněných sil.
Vrátíme-li se tedy k tématu olejování, vychází nám, že jistou formou prevence prasknutí je ošetření dřevěného těla z venku i zevnitř.
Dalším faktorem, který se může negativně promítnout v kvalitě nástroje je výběr vhodně vysušeného dřeva. Vzhledem k tomu, že každé dřevo po sklizni sesychá a mění svůj objem i délku, navíc sesychá nerovnoměrně, je naprosto zásadní jeho mnoholetá příprava. Uvedu pro příklad Mpingo (Dalbergia melanoxylon, african blackwood), které se nejvíce používá pro výrobu klarinetů a hobojů. Příčné sesychání 2,9%, podélné 4,8%, objemové 7,7%
Jak olejovat ?
Je nutno zmínit, že jakékoliv dřevo s hustotou kolem 1200 kg/m3 není možné bez využití tlaku a tepla alespoň trochu „proolejovat“. Cílem ošetření nástroje není hloubková penetrace, ale pravidelné ošetření povrchu a zmírnění propustnosti vlhka nebo zamezení přílišnému vysychání a zamezení degradaci homogenity vnitřku vrtaných dílů (povrchově i dimenzionálně). V praxi to znamená docílit souvislého olejového filmu po celém povrchu nástroje.
| % vyjádření vlhkosti při 20-22°C | Známky změny u neošetřeného grenadillu | Doporučení |
| 51% > | Sliny mohu zanechat známky působení napovrchu vnitřního vrtání. Klapky a polštářky jsou relativně stabilní. | Olejovat 3-4 krát ročně, více pokud jsou známky po půsebení slin znatelné. |
| 31-50% | Sesychání s následkem dimenziálních změn. (Nejde nasadit soudek) Dřevo je náchylnější k prasknutí a známky vůlí nebo zasekávání klapek. Pokud jsou špatně usazené polštářky, může dojít k netěsnosti v následku sesychání a změny tvaru a velikosti. | Olejovat po 3-6 týdnech. |
| 21-30% | Pravidelné zasekávání nebo větší vůle mezi sloupky. Dimenziální nestabilita, deformace vrtání, větší praskání a netěsnosti polštářků. | Olejovat každé 2-3 týdny |
| 11-20% | Nepředvidatelné změny dřeva, nevypočitatelné chování mechaniky díkypohybu sloupků, tlaku na osičkách. | Olejovat každý 1-2 týdny |
| 1-10% | Prostředí, které není absolutně vhodné pro držení dřevěného nástroje. | Olejovat, olejovat, olejovat, zvýšit vlhkost prostředí |
