Olejovat dřevěné nástroje ?

Je vlhké a chladné počasí, má smysl se starat o Váš dřevěný nástroj ?

Pozoruji tři skupiny lidí kteří:

  1. Olejují dřevěné dechové nástroje pravidelně, věří ve zpomalení degradace dřeva
  2. Neolejují z přesvědčení, protože tak mají lepší zvuk
  3. Neolejují, protože o nástroj obecně nepečují z různých důvodů …

K čemu olejování slouží ?

                Při hře na dechový nástroj spolu s energií, kterou dodáváme vyfukovanému vzduchu vydechujeme také aerosol, což je heterogenní směs malých pevných nebo kapalných částic v plynu. Při nádechu 2l vzduchu a zadržení 5ti vteřin obsahuje vydechovaný vzduch 90% depozici aerosolu. V tomto aerosolu se nachází mimo jiné látky: voda, enzymy, minerální látky. Aerosol v nástroji kondenzuje a zmíněné látky reagují se stěnou dřevěného nástroje. Stěna začne podléhat dekompozici např. díky různým houbám. Povrch tak chřadne a postupem času je do sebe schopný rychleji absorbovat více vlhkosti. To má za následek nabývání na objemu, tedy jeden z příčin praskání dřeva.

                Pokud se nástroj nachází po většinu času ve velmi suchém prostředí má tendenci se stahovat. Tedy vzniká síla směrem dovnitř. Vezmeme-li v potaz, že se ve stejnou chvíli na nástroj hraje a toto dřevo je schopno absorbovat více vlhkosti, jinými slovy nabývat na objemu. Působí síla ze středu nástroje směrem ven. V tomto případě dochází k působení dvou sil proti sobě a jelikož se nemohou tyto síly uvolnit do prostoru, může dojít k prasknutí.

                Rozdílné teploty. Teplo má za následek roztahování dřeva obecně, chlad pak analogicky nutí dřevo se stahovat. Vezmeme-li tedy nástroj do velmi chladného prostředí a začneme na něj hrát, dochází k tomu, že vnější vrstvy nástroje mají tendenci se stahovat a vnitřním působením dodávaného teplého a vlhkého vzduchu roztahovat.

                Při součtu obou působení, rozdílem vlhkosti a teplot zvyšujeme pravděpodobnost prasknutí především vrchního dílu dřevěného nástroje, neboť zde dochází k soustavnému vzniku a uvolňování zmíněných sil.

                Vrátíme-li se tedy k tématu olejování, vychází nám, že jistou formou prevence prasknutí je ošetření dřevěného těla z venku i zevnitř.

                Dalším faktorem, který se může negativně promítnout v kvalitě nástroje je výběr vhodně vysušeného dřeva. Vzhledem k tomu, že každé dřevo po sklizni sesychá a mění svůj objem i délku, navíc sesychá nerovnoměrně, je naprosto zásadní jeho mnoholetá příprava. Uvedu pro příklad Mpingo (Dalbergia melanoxylon, african blackwood), které se nejvíce používá pro výrobu klarinetů a hobojů. Příčné sesychání 2,9%, podélné 4,8%, objemové 7,7%

Jak olejovat ?

Je nutno zmínit, že jakékoliv dřevo s hustotou kolem 1200 kg/m3 není možně bez využití tlaku a tepla alespoň trochu „proolejovat“. Cílem ošetření nástroje není hloubková penetrace, ale pravidelné ošetření povrchu a zmírnění propustnosti vlhka nebo zamezení přílišnému vysychání a zamezení degradaci homogenity vnitřku vrtaných dílů (povrchově i dimenzionálně). V praxi to znamená docílit souvislého olejového filmu po celém povrchu nástroje.

% vyjádření vlhkosti při 20-22°CZnámky změny u neošetřeného grenadilluDoporučení
51% >Sliny mohu zanechat známky působení napovrchu vnitřního vrtání. Klapky a polštářky jsou relativně stabilní.Olejovat 3-4 krát ročně, více pokud jsou známky po půsebení slin znatelné.
31-50%Sesychání s následkem dimenziálních změn. (Nejde nasadit soudek) Dřevo je náchylnější k prasknutí a známky vůlí nebo zasekávání klapek. Pokud jsou špatně usazené polštářky, může dojít k netěsnosti v následku sesychání a změny tvaru a velikosti.Olejovat po 3-6 týdnech.
21-30%Pravidelné zasekávání nebo větší vůle mezi sloupky. Dimenziální nestabilita, deformace vrtání, větší praskání a netěsnosti polštářků.Olejovat každé 2-3 týdny
11-20%Nepředvidatelné změny dřeva, nevypočitatelné chování mechaniky díkypohybu sloupků, tlaku na osičkách.Olejovat každý 1-2 týdny
1-10%Prostředí, které není absolutně vhodné pro držení dřevěného nástroje.Olejovat, olejovat, olejovat, zvýšit vlhkost prostředí